Riesling Alsace Grand Cru Schoenenbourg je další zklamání z Lídlu

Nakupování francouzských vín v Lídlu mne začíná bavit. První riesling z Lídlu byl levný a stejně tak chutný. Podruhé jsem zvolil něco lepšího, pravé Alsaské Grand Cru za dvě stovky, navíc sladké, takže ideální nejen pro mne. Cena mne neodrazovala, přece jen je to akce, tak proč by něco levného nemohlo být dobré.

Za dvě stovky dostanete láhev v podobě alsaské flétny, na které je taková tuctová etiketa s ne zcela tuctovým popisem. Staniolová záklopka povolí jen násilím, tedy odřezáním nožíkem. Nebudu hnidopich, nestálo to moc peněz. Pod záklopkou je „typický Grand Cru“ korek. Korek z plastu. Tady už to naznačovalo něco více, ale pořád jsem si říkal, že ta cena je přiměřená.

Přejděme k akci. Vůně fádní, barva také. Tak jsem nalil obsah do skleniček a jdeme si vychutnat alsaskou dobrůtku. Už už jsem měl na jazyku něco vtipného o dobrém sladkém víně, ale nejdříve jsem ochutnal. Vysoukal jsem ze sebe jen údiv v podobě věty „To není sladké!“. Tak jsem ochutnal ještě. Výsledek? Z prvního doušku jsem moc chytrý nebyl, druhému jsem nerozuměl, ale po tom třetím se mi rozsvítilo v hlavě. Konečně sladké víno, které mi svou kyselostí pokřivilo ústa.

Vážně, chvíli jsem to nechápal, ale nakonec jsem z lednice vytáhl nedopitou láhev J.P.Mullera a porovnával. Musím uznat, že v tomto srovnání mělo Grand Cru jisté náznaky sladkosti. Na špičce jazyka. Jenže jakmile se víno převalilo kousek dál, kyselinky totálně zabily jakoukoliv sladkost. Vím, že se suchými víny mám potíž, ale tohle přece má být sladké. Jenže pro mé chuťové buňky to sladké není ani omylem. Výsledkem byl překyselený žaludek a totální zklamání.

Riesling Alsace Grand Cru Schoenenbourg, bílé víno sladké, Vin D’ Alsace

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *